Table of Contents

Obsah; Předmluva; 1. Buňka; 1.1 Buněčné membrány; 1.2 Jádro; 1.2.1 Chromatin; 1.3 Buněčný cyklus; 1.3.1 Mitóza; 1.4 Ribosomy; 1.5 Endoplasmatické retikulum (ER); 1.5.1 Hrubé (granulární) endoplasmatické retikulum (GER); 1.5.2 Hladké (angranulární) endoplasmatické retikulum (HER); 1.6 Golgiho komplex (Golgiho aparát); 1.7 Mitochondrie; 1.8 Lyzosomy; 1.9 Peroxisomy (mikrotělíska); 1.10 Cytoskelet; 1.10.1 Mikrotubuly; 1.10.2 Centrosom (diplosom); 1.10.3 Mikrofilamenta; 1.10.4 Intermediální filamenta; 1.11 Buněčné inkluze; 2. Tkáně; 2.1 Epitelová tkáň; 2.1.1 Apikální povrchy epitelů 2.1.1.1 Mikroklky2.1.1.2 Stereocilie; 2.1.1.3 Kinocilie; 2.1.2 Bazální membrána; 2.1.3 Buněčná adheze; 2.1.3.1 Spojovací komplex; 2.1.4 Krycí epitely; 2.1.4.1 Jednovrstevné epitely; 2.1.4.2 Vícevrstevné (vrstevnaté) epitely; 2.1.5 Žlázové Epitely; 2.1.5.1 Žlázy exokrinní; 2.2 Pojivová tkáň; 2.2.1 Vazivo; 2.2.1.1 Buňky; 2.2.1.2 Mezibuněčná hmota (matrix); 2.2.1.3 Typy vazivové tkáně; 2.2.2 Chrupavka; 2.2.2.1 Hyalinní chrupavka; 2.2.2.2 Elastická chrupavka; 2.2.2.3 Vazivová chrupavka; 2.2.3 Kost; 2.2.3.1 Spongiózní (houbovitá) kost; 2.2.3.2 Kompaktní kost; 2.2.3.3 Osifikace; 2.2.4 Zub 2.2.4.1 Vývoj zubu2.2.4.2 Histologie součástí zubu; 2.2.5 Krev; 2.2.5.1 Plasma; 2.2.5.2 Erytrocyty; 2.2.5.3 Leukocyty; 2.2.5.4 Trombocyty; 2.2.5.5 Hemopoeza; 2.3 Svalová tkáň; 2.3.1 Hladká svalovina; 2.3.2 Příčně pruhovaná svalovina (kosterní a srdeční); 2.4 Nervová tkáň; 2.4.1 Vlastní tkáň nervová; 2.4.1.1 Klasifikace neuronů; 2.4.1.2 Cytologická stavba neuronu; 2.4.1.3 Nemyelinizovaná vlákna; 2.4.1.4 Myelinizovaná vlákna v CNS; 2.4.1.5 Periferní nerv; 2.4.1.6 Synapse a reflexní oblouk; 2.4.1.7 Sensitivní receptory; 2.4.2 Neuroglie; 2.4.2.1 Astrocyty; 2.4.2.2 Oligodendrocyty 2.4.2.3 Buňky mikroglie2.4.2.4 Buňky ependymální; 2.4.2.5 Satelitové buňky; 2.4.3 Meningy; 2.4.3.1 Pia mater; 2.4.3.2 Arachnoidea; 2.4.3.3 Dura mater; 2.4.4 Bariéra krev-mozek (hematoencefalická bariéra); 2.4.5 Mozkomíšní mok; Seznam vyobrazení Ve 20. století a také na úsvitu století 21. vzniká dlouhá rada ucebnic, které postupne pojímají histologii jako vedu dynamickou, morfofunkcní, rozšírenou o výsledky elektronové a konfokální mikroskopie, jakož i histochemických a imunohistochemických metod, vedu, která je základním predpokladem pro porozumení pochodu patologických.Predložená prírucka je velice strucným výtahem látky, která nemuže tyto ucebnice nahrazovat, ale má usnadnovat studentum prvního rocníku studia všeobecného a zubního lékarství na lékarské fakulte opakování látky, probírané v prednáškách a v praktických cviceních. Má b.